Reprodukce pracovní síly, to je rozšířená reprodukce, tedy kvantitativní, ale i kvalitativní obnova pracovní síly člověka a jeho rodiny, která plodí nové pracovní síly. Prostá reprodukce by neumožňovala rozvoj.
Vykořisťování nebylo marxismem vymyšleno, ale pojmenováno v důsledku odhalení ekonomické podstaty tohoto pilíře civilizace. Je to odnímání nadproduktu nositelům pracovní síly, jeho soustřeďování do rukou vlastníků výrobních prostředků a rozdělování na osobní spotřeby vlastníků, na rozvoj výrobních sil v jejich vlastnictví a na udržení poměrů, které to umožňují.
Násilí a války sociální nerovnost nevytvořily,
ale vždy byly používány k jejímu upevňovány a prohlubování.
T. G. Masaryk
Vyšší nadání a takzvané štěstí
neopravňují nikoho k vykořisťování méně nadaných a méně šťastných.
T. G. Masaryk
Hierarchie znamená pořádek, organizaci, kázeň, vedení a poslouchání,
nikoliv vykořisťování člověka člověkem.
Karel Marx
Vykořisťování jedné části společnosti druhou je skutečnost
společná všem předcházejícím staletím.
Ideologie je teoretický systém názorů a idejí určité třídy, je jejím světovým názorem.Nevzniká živelně, je vždy vypracována s cílem ovlivnit psychiku společnosti v zájmu této třídy, předává její kolektivní zkušenosti, je odrazem zájmů třídy a teoretickým základem její politiky. Slaďuje individuální i skupinové zájmy uvnitř třídy a vytváří motivy pro jednání tříd tím, že zdůvodňuje jejich postavení.
Pochopení podstaty tříd je pro společenské vědy tímtéž, jako pro pro chemii objev molekuly a pro biologii objev buňky. Kdo nepochopil molekulu, nepochopil přírodu. Kdo nepochopí význam buňky, nepochopí život a kdo nepochopí význam tříd, nepochopí společnost. Molekula a buňka to ovšem mají jednodušší - nikdo nemá zájem vyvracet jejich existenci.
Existenci tříd "ovládaných (pracujících) a vládnoucích (spravujících)" uznával mj. i T. G. Masaryk, i když je neurčoval podle vlastnictví výrobních prostředků, a rozpory mezi nimi jsou podle něj v poruchách přirozené, tj. společnosti jako celku prospěšné dělby práce: "Posud vždy a všude v různých obměnách vedle sebe tyto dvě třídy (stavy) se vyskytují", napsal v r. 1885.
Člověk se normálně nechlubí tím, že utlačuje jiné a nerad přiznává, že je utlačován.
Proto se třídy obtížně hledají.
Bedřich Engels
Třídy společnosti jsou pokaždé produktem výrobních a směnných vztahů,
zkrátka ekonomických vztahů své epochy.
Poznámka: Někteří teoretikové existenci tříd popírají, označují je za výmysl komunistů. Je nutné jim připomenout, že v České republice je šíření třídní nenávisti trestným činem, což je světová rarita. Tím je u nás existence tříd potvrzena dokonce zákonem.
Ingvar Carlson
(bývalý předseda švédské vlády)
Ten, kdo nerozumí souvislostem mezi ekonomickou mizérií, třídními rozdíly a násilím,
nepochopil historii 20. století.
Inteligence (ne intelektuálové) je nejvýznamnější sociální skupinou, nikoliv třídou. Skládá se vždy z příslušníků různých tříd; jako celek vládnoucí třídě slouží, a tím je na ní na rozdíl od ostatních zaměstnanců závislá nejen ekonomicky, ale i psychicky. V období sociálních konfliktů se rozpadá podle své třídní příslušnosti, protože nemá jednotný vztah k výrobním prostředkům a tomu odpovídající jednotné ekonomické zájmy.
Jean Jacques Rousseau
Soukromé vlastnictví je základem nerovnosti lidí.
Rovnost neznamená stejnost.
Stejnost vylučuje jakékoliv rozdíly, rovnost jen rozdíly propastné.
Bohatství, to je akumulovaná minulá lidská práce.
Nahromadit jej lze pouze vykořisťováním toho kdo pracuje
a dalším přerozdělováním mezi těmi, kdož se na tomto systému přiživují.
Bedřich Engels
Práce je zdrojem všeho bohatství.
Je jím - vedle přírody, jež jí poskytuje materiál, který práce přeměňuje v bohatství.
Nadprodukt - ta část produkce člověka, o kterou dokáže vyrobit více, než musí spotřebovat k obnově své pracovní síly. Tato schopnost se projevila nejprve výrobou ozdob a byla počátkem dlouhého období rozpadu rodové společnosti. Jakmile je tento nadprodukt dostatečně velký, stávají se veškeré další dějiny především dějinami bojů o získání a rozdělování nadproduktu, který je jediným zdrojem bohatství.
V. I. Lenin
A co jsou vlastně třídy?
To je to, co jedné části společnosti dovoluje přisvojovat si práci části druhé.
Dav, větší, náhodně vzniklé seskupení lidí, nemající přímou souvislost se sociální strukturou společnosti. Vytváří jej krátkodobě působící příčina, potlačující individuální zájmy i postoje člověka, který se pod vlivem kolektivní psychózy chová pudově, iracionálně, emotivně a živelně. Nelze jej ztotožňovat se shromážděním osob, chovajících se racionálně (byť emotivně) v souladu se svými zájmy, např. publikem.
| Karel Marx, Bedřich Engels |  |
Sociologie z tohoto faktu vyvozuje často chybný závěr, že lidové masy nemají žádné společné znaky. Tyto sjednocující znaky ve formě společných zájmů, vyplývajících z podobného sociálního postavení, se vždy začínají projevovat až v konkrétní situaci, kdy je možno a nutno tyto zájmy realizovat. To vede k radikalizaci mas a výrazným společenským změnám.
| Karel Marx, Bedřich Engels | |
Jean Jacques Rousseau, 1712 - 1778, francouzsko-švýcarský filozof, pedagog, skladatel a spisovatel. Jedna z nejvýraznějších osobností své doby. Byl teoretikem svobodné společnosti, jeho teorie státu byla jedním z podnětů pro Velkou francouzskou buržoazní revoluci, ačkoliv sám revolucionářem nebyl.
Robert Owen
Sluha měl často opravdu více pohodlí a méně starostí než jeho pán.
Bedřich Engels
Ať ve vyšších, neproduktivních vrstvách společnosti došlo k jakýmkoliv změnám,
bez třídy výrobců společnost žít nemohla. Tato třída je nezbytná za všech okolností,
i když musí přijít doba, kdy už nebude třídou, nýbrž bude zahrnovat celou společnost.
Bedřich Engels
Kromě buržoazie a proletariátu produkuje velký průmysl ještě jakousi mezitřídu, maloburžoazii.
Svým malým kapitálem se podílí na životním postavení buržoazie,
nejistotou své existence na postavení proletariátu.
A tohle všechno nevědí ti, kteří říkají: "Vždyť žádné třídy nejsou, vždyť se nijak neprojevují".
Kdyby se třídy protikladně neodlišovaly v životních podmínkách a lišily se jen v dělbě práce,
nikoho by jejich existence nevzrušovala, nevyvolávala by rozpory a vzájemný boj;
stejně tak nevzrušuje dělba práce učitele matematiky a dějepisu, dělníky a úředníky, vojáky a policisty.
Maloburžoazie, mezitřída za kapitalismu, zejména v maloobchodu a službách. Pokrývá ty činnosti, které jsou pro velký kapitál v daný okamžik nerentabilní, ale nutné. Vykořisťuje a je vykořisťována. Stojí mezi oběma hlavními třídami a podle svého momentální úspěšnosti se kloní více k jedné či druhé. Její postavení je rozporuplné, stejně tak jako její ideje "ryzí demokracie" či "absolutní svobody", které vystihují její ekonomické zájmy.
Třída (lat. clasis) - ve společnosti lidské značí třída jistou stránku neboli vrstvu, která má stejné postavení, stejné zájmy a pod. (např. dělnická, kupecká aj.) ..... stav dělnický, tj. třída lidí svobodných, pro jiné za mzdu pracujících.
Maxim Gorkij
Bohem jediným a schopným dělat zázraky je lidská masa se všemi svými chybami.
Albert Einstein
Třídní rozdíly sociální nepovažuji za oprávněné,
a konec konců mám za to, že spočívají na násilí.
Třídní společnost je taková, v níž ti nejbohatší nemusejí sami pracovat.
Jejím vyvrcholením je kapitalismus, v němž už nepotřebují sami ani vládnout.