- Novým pražským arcibiskupem a primasem českým byl 13. února Vatikánem jmenován královéhradecký biskup Dominik Duka (67).
- Miloš Zeman vyloučil spekulace, že by se po případném volebním neúspěchu ČSSD vrátil do strany, které kdysi předsedal. Zeman kandiduje jako lídr Strany práv občanů (SPO) v Ústeckém kraji a bude soupeřit s J. Paroubkem (ČSSD), P. Gandalovičem (ODS), J. Šenfeldem (KSČM) a M. Bursíkem (SZ).
- Podle agentury Focus by volby na Slovensku vyhrál Smer ziskem 38,6 % hlasů, následovaný SDKÚ – 11,3 %, KDH – 9,6 %, stranou Sloboda a solidarita – 9,6 %, SNS – 6,2 %, HZDS – 5,8 %, Most-Híd – 5,6 % a SMK – 5,1 %. Nejsilnější mimoparlamentní stranou by byla KSS se ziskem 2,9 %.
- V Afghánistánu vstoupil v tichosti v platnost zákon o amnestii pro příslušníky povstaleckého hnutí Taliban. Informaci přinesl 12.2. britský list The Guardian. Prezident Karzaí usiluje o příměří s Talibanem a nabízí mu účast ve vládě.
- V Iráku začala předvolební kampaň k parlamentním volbám 7. března. Již nyní však panují obavy o regulérnost voleb. Z kandidátek bylo vyškrtnuto 499 kandidátů včetně významných sunnitských politiků, zejména těch, kteří působili ve straně Baas Saddáma Husajna. Dalším problémem je masivní kupování hlasů a vraždy kandidátů.
- Desetitisíce demonstrantů zabránily v sobotu 13.2. v centru Drážďan tradičnímu pochodu neonacistů u příležitosti 65. výročí bombardování saské metropole letadly spojeneckých vojsk. V lidském řetězu byla i početná skupina českých komunistů a antifašistů.
- Čína v neděli 14.2. přivítala Rok tygra. Podle tradice se od Roku tygra čeká pozitivní pohyb,dynamika, síla a hospodářský vzestup.
- „Musíme se vrátit k přátelskému strategickému formátu našich vztahů a pracovat v zájmu prospěchu našich zemí“, řekl vítěz ukrajinských prezidentských voleb V. Janukovyč ruské televizi Vesti 24. Přislíbil ponechat černomořskou flotilu v Sevastopolu i po roce 2017 a vyzval k vytvoření plynového konsorcia, které by umožnilo Moskvě podílet se na spravování ukrajinských plynovodů. Současně zopakoval své přesvědčení, že Ukrajina nebude usilovat o vstup do NATO.
- Ústřední volební komise 14.2. v Kyjevě zveřejnila oficiální volební výsledky, podle kterých se vítězem prezidentských voleb stal Viktor Janukovyč. Získal 48,95 %, což představuje 12 481 266 hlasů, a porazil svou protikandidátku J. Tymošenkovou o 3,48 %. Volební účast činila 68,8 %. Inaugurace nového prezidenta Ukrajiny proběhne ve Verchovnoj radě 25. února od 10.00 hodin.
- Více než polovina Američanů si myslí, že svět vnímá jejich zemi pozitivně (51%), oproti tomu 47 % je přesvědčeno o opaku. Ještě optimističtěji vidí pozici prezidenta B. Obamy, kde jeho kladný obraz vnímá 56 % (vloni však přesvědčení, že svět obdivuje jejich prezidenta, vyjádřilo 67 % Američanů). Výsledky průzkumu zveřejnila Agentura Gallup.
- Šéf generálního štábu americké armády Michael Mullen se během návštěvy Izraele vyslovil proti myšlence vojenského útoku na Irán. „Válka s Iránem by byla velkým problémem pro všechny. Dělám si velké starosti ohledně nepředvídatelných následků útoku. Je třeba vyčerpat všechny možnosti diplomatického jednání“, řekl Mullen a uvedl, že podle amerických odhadů by Irán mohl vyrobit jadernou bombu do tří let.
- V reakci na vyjádření Rumunska a Bulharska o ochotě přijmout prvky americké protiraketové obrany na svém území, prohlásil prezident Podněstří Igor Smirnov, že na případnou žádost Ruska rozmístit tam své rakety, by Podněstří odpovědělo kladně.
- „Rezoluce parlamentu z roku 2007, která Srbsko zavazuje k vojenské neutralitě platí a do konce volebního období vlády premiéra Mirka Cvetkoviče (2012), se nebude měnit“, ujistil veřejnost prezident Boris Tadič. Reagoval tak na snahu opozice, zejména Demokratické strany expremiéra Vojislava Koštunice, iniciovat ve věci odmítnutí vstupu do NATO referendum. Obává se skrytých kroků směrem k NATO souvislosti s tím,že v roce 2006 bylo Srbsko přijato do programu „Partnerství pro mír“.
- Za krok ke zlepšení vztahů mezi USA a Sýrií je považováno rozhodnutí prezidenta B. Obamy vyslat po pětileté pauze velvyslance do Damašku. Na tento post 16.2. nominoval kariérního diplomata Roberta Forda, který v současnosti působí jako zástupce šéfa mise v Iráku a dříve působil v Alžírsku a Bahrajnu.
- KLDR v minulých dnech navštívil zástupce generálního tajemníka OSN Lynn Pascoe. K obnovení dialogu na vysoké úrovni došlo po 6 letech a spekuluje se o možné cestě generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna do Pchjongjangu. V úterý 16.2. nejvyšší představitel KLDR Kim Čong-il oslavil své 68. narozeniny. Podle agentur působí velmi aktivně a energicky, navzdory zdravotním problémům.
- Zpravodaji ČT v Moskvě Josefu Pazderkovi nebylo prodlouženo vízum, které mu končí 19. února. Jde zřejmě o odvetný krok za vyhoštění zpravodaje listu Parlamentskaja gazeta z Prahy. Pazderka pracoval v letech 2000-2001 v Čečensku jako „humanitární pracovník“ nechvalně známé organizace Člověk v tísni.
- Na kandidátce ČSSD by se v květnových volbách mohl objevit i další člen úřednické vlády. Podle informace Práva svou kandidaturu zvažuje ministr zahraničí Jan Kohout. Uvažuje se, že by vedl kandidátku v Plzeňském kraji.
- Iránský ministr zahraničí Manučír Mottakí tvrdě odsoudil slova americké ministryně H.Clintonové, že se Irán mění ve vojenskou diktaturu řízenou Revolučními gardami. Prezident Mahmúd Ahmadínežád pak 16.2. varoval Západ, že energicky odpoví na případné uvalení sankcí a ztráty ponese především ten, kdo je vyhlásí. Sankce odmítá Čína a váhavě se k nim staví Rusko.
- Ukrajinský Nejvyšší správní soud 17.2. pozastavil platnost výsledků prezidentských voleb do doby, než bude rozhodnuto o žalobě, kterou na neregulérnost voleb podala poražená kandidátka J.Tymošenková. Verdikt se očekává před oznámeným datem inaugurace V. Janukovyče (25. února).
- Polský Sejm vyjádřil souhlas s ratifikací smlouvy SOFA, která stanovuje podmínky pobytu amerických vojáků na základně v Polsku. Pro hlasovalo 374 ze 408 přítomných poslanců. Proti se vyslovilo 34 poslanců, převážně ze SLD.
- Americký prezident B. Obama podepsal Kongresem schválený zákon o zvýšení limitu národního dluhu na 14,3 bilionů dolarů. Pokud by tak neučinil, hrozila by USA už v nejbližších měsících platební neschopnost. O rychlosti nárůstu dluhu svědčí fakt, že Kongres rozhodl o zvýšení limitu naposled v prosinci a nyní tak učinil opět.
- Podle průzkumu TV stanice RTL by v případných volbách získala CDU/CSU vedená kancléřkou A. Merkelovou 35 % (o 1 % více než v loňských volbách), ale její koaliční partner FDP by ztratil téměř polovinu hlasů a získal by jen 7 %. Naopak preference stoupají SPD.
- Výsledky průzkumu stranických preferencí zveřejnila i švédská agentura Synovate. Zatímco na strany Rudo-zelené opozice by dnes hlasovalo 48,6 % Švédů (Švédská sociálně-demokratická dělnická strana – 34,9 %, Strana zelených – 9,1 %, Strana levice – 4,6 %), centropravicová koalice Svaz pro Švédsko, která dnes v zemi vládne, by získala jen 45,7 % (Umírněná koaliční strana – 29,3 %, Liberální lidová strana – 7,3 %, Strana středu – 4,8 % a Křesťanští demokraté – 4,4 %). Krajně pravicovým Švédským demokratům, kteří jsou mimo bloky, by dalo hlas 4,4 % Švédů.
- Nejvyšší správní soud 17.2. rozhodl o rozpuštění pravicově extrémistické Dělnické strany (DS). Její předseda Tomáš Vandas po verdiktu soudu prohlásil, že strana podá proti rozhodnutí stížnost k Ústavnímu soudu. Pokud to stihne do 30 dnů, pozbude rozpuštění dočasně závaznost a DS bude moci působit až do verdiktu ÚS. Vandas uvedl, že strana v květnových volbách bude kandidovat. Ministr vnitra Martin Pecina okomentoval rozhodnutí NSS jako „dobrou zprávu pro ČR a její občany“. Je přesvědčen, že rozpuštěním DS dojde k oslabení neonacistické scény.
- Podle internetového průzkumu, který v únoru provedla společnost Sanep, je nejdůvěryhodnějším českým politikem K. Schwarzenberg (TOP 09) – 55 %, následovaný B. Sobotkou (ČSSD) – 48,2 %, M. Kalouskem (TOP 09) – 41,3 %, M. Haškem (ČSSD) – 39 % a J. Paroubkem (ČSSD) – 33 %. Předseda ODS M. Topolánek je v žebříčku dvanáctý s důvěrou 23,9 % a předseda KSČM V: Filip šestnáctý s 20,4 %. Nejhůře hodnocenými politiky jsou podle Sanep poslankyně SZ K. Jacques a komunistický poslanec J. Dolejš.
- Rusko bude mít vojenskou základnu s 1700 vojáky v abcházské Gudautě. Dohodu o tom podepsali ministři obrany obou zemí 17.2. během jednání prezidentů D. Medveděva a S. Bagapše v Moskvě. Ruský prezident Medveděv k otázce rusko-gruzínských vztahů poznamenal, že se dříve či později vrátí do kolejí tradičního přátelství. „Nebude to však za současného prezidenta Saakašviliho. Ten je pro Rusko persona non grata“, řekl Medveděv.
- Pavla Žáčka v čele Ústavu pro studium totalitních režimů vystřídá historik Jiří Pernes, 17. února o tom rozhodla rada „Ústavu“. Žáček stál v čele této podivné instituce od jejího vzniku v roce 2008.
- Abdulchakim Ismajlov, jeden ze tří vojáků zachycených na slavné fotografii, jak v květnu 1945 vyvěšují vlajku SSSR na Říšském sněmu v Berlíně, zemřel ve věku 93 let v rodné vesnici Chasavjurt v ruském Dagestánu na severu Kavkazu. S Rudou armádou prošel od Stalingradu po Berlín.
- Rozhodnutí NSS o rozpuštění Dělnické strany označil senátor J. Štětina za významný precedens v boji proti politickému extrémismu. „Argumenty uváděné soudem jsou použitelné i pro posuzování extrémismu KSČM a budou uplatněny v návrhu správní žaloby vůči této straně“, řekl Štětina.
- U příležitosti 2. výročí, kdy albánští separatisté vyhlásili srbskou provincii Kosovo nezávislým státem, expremiér Srbska V. Koštunica uvedl: „Čas, který uplynul od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova ukázal, že to je uměle vytvořený stát. Všechno je v něm falešné. Žádný stát Kosovo neexistuje. Jsou jen základny EULEX (Policejní a soudní mise EU) a NATO“. Přes soustavný nátlak USA a jeho nejbližších spojenců či vazalů stále 130 zemí Kosovo neuznalo. Podle šetření Gallupova ústavu nyní odtržení od Srbska považuje za správné 75 % kosovských Albánců (v roce 2008 to bylo 93 %). V zemi vládne korupce, mafie, ekonomika se nerozvíjí a nezaměstnanost roste a už překročila 40%.
- V Moskvě se už brzy objeví, rámci kampaně k blížícímu se 65.výročí konce II.světové války, billboardy J.V.Stalina,který dovedl SSSR k vítězství. Iniciovali je veteráni Velké vlastenecké války.
- Výsledkem nedávné návštěvy izraelského premiéra B.Netanjahua v Moskvě je dohoda,že Rusko „pro technické potíže“ pozastaví dodávku moderního protivzdušného systému S-300 Iránu a Izrael přestane dodávat zbraně (např.bezpilotní letouny Hermes 45O) Gruzii.
- Pokud by se parlamentní volby konaly v únoru,vyhrála by je podle průzkumu STEM zveřejněného 18.2. ČSSD,která by získala 28,6% hlasů a v přepočtu 77 mandátů. Dále následují ODS – 23,2% (68), KSČM – 11,9% (31), TOP 09 – 9,1ˇ% (19) a lidovci,kterým průzkum dává 4,3%,ale vzhledem k možné odchylce a stabilnímu voličskému jádru STEM předpokládá překonání 5% hranice a zisk 5 mandátů. Věci veřejné mají podobné preference,ale nejsou zatím voličsky pevně zakotvené.